Bylinné čaje: Fungují doopravdy? A kde je nakupovat?
Zkoumali jsme, jaký vliv na zdraví má čaj i káva. U nás se ale takové rostliny nevyskytují. Léčivé účinky jsme hledali v bylinkách. Fungují doopravdy tak, jak se o nich říká? Dají se zdravotní problémy vyřešit pitím bylinného čaje? Nebo je lepší se jimi nezabývat a spoléhat se výhradně na léky? Podíváme se, co si o tom myslí literatura. Prozradím vám, jaké mám s bylinkami zkušenosti a kde je nakupuju.
Kdysi jsme přirodu uměli využít, teď už ji spíš zneužíváme a ničíme. Znali jsme účinky bylinek a řešili s nimi zdravotní problémy. Bylinkářství se rozvíjelo společně s medicínou a úzce s ní souviselo. Až koncem 19. století se to celé pokazilo. Medicína dělala příliš velké pokroky a objevy. Bylinkářstí jí nestačilo, spadlo z lopaty. Najednou bylo podřadné.
Reklamy hlásí, že si máme při nachlazení běžet pro zázračný prášek, po kterém budeme moci fungovat, jako kdyby nás žádné bacily nepřepadly. Protože toho chceme stihnout co nejvíce a nejlépe nevynechat jediný den v práci, reklamu poslechneme, místo toho, abychom se zahrabali do postele a pili heřmánkový čaj. Pak potřebujeme více času na léčení, a tak těch zázračných pilulek spolykáme celou hromadu. Farmaceutický průmysl si mne ruce, přesně toho se snaží dosáhnout: Nemocných, kteří budou utrácet, aby se jim aspoň trochu ulevilo.
Oba tituly mi nedaly spát. Tak černě, jak situaci popisují, to ale nevidím. Přijde mi to příliš vyhrocené. Věřím, že pití bylinných čajů a konzumace velkého množství ovoce a zeleniny mi mohou pomoci k pevnějšímu zdraví, ale že bych se začala spoléhat jen na ně a lékaře obcházela obloukem, to zase ne. Věřím, že zdravá strava, dostatečný spánek a vyhýbání se stresu mi pomůže předejít rakovině, ale nemyslím si, že kdybych ji už měla, měla bych místo chemoterapií zvolit ještě větší porce zeleniny. Věřím, že má na léčbu velký vliv psychika, ale zároveň si nemyslím, že mi k vyléčení pomůže pouhá víra v to, že budu zdravá.
V pubertě jsem léky považovala za zázrak. Ibalgin jsem zobala, kdykoliv mě něco zabolelo a po Coldrexu jsem sáhla při každém příznaku nachlazení, přestože mě rodiče nabádali k tomu, abych radši nechala pracovat imunitu. Postupně jsem to naštěstí přehodnotila. Prášky tohoto typu více méně neužívám. Když mě bolí hlava, dám si hořčík a bolest prodýchám. Při nachlazení se prolévám bylinnými čaji, obvykle střídám směs s čistým heřmánkem.
Na dobré trávení piju mátu, když jde o průjem, udělám si černý čaj. Když mi stoupá teplota, piju lípu a dělám si obklady. (Pokud by ale nechtěla klesat nebo stoupala výš než na cca 38 stupňů, sáhla bych určitě i po prášku. To už se mi ovšem nestalo hodně dlouho. S chřipkou jsem se setkala naposledy ještě jako gymplačka. Ťuk, ťuk.)
Nejlepší zkušenosti s bylinkami budete možná někdo považovat za příliš osobní, snad tento odstavec rozdýcháte. Zlobil mě nepravidelný cyklus a bolestivá menstruace. Hormony od gynekoložky jsem odmítla. Raději jsem se časem pustila do kontryhelového nebo ájurvédského čaje na menstruační cyklus (střídala jsem to podle chuti). A ejhle, problémy šly pryč!
Před porodem jsem kontryhel nasadila znovu a přidala k němu maliník, snad to k něčemu bude.
Věřte bylinkám, dokáží toho více, než se mnozí domnívají. Ovlivňují tělesné funkce, uzdravují a pomáhají předcházet závažnějším komplikacím. Aby mohly účinkovat maximálně, podpořte je zdravým životním stylem. Odpočívejte, jezte zdravě, choďte na vzduch. A kdyby vám bylo hodně špatně, obraťte se na lékaře nebo sáhněte do lékárníčky. Nejdůležitější ze všeho je totiž zachovat si zdravý rozum.
Kdysi jsme přirodu uměli využít, teď už ji spíš zneužíváme a ničíme. Znali jsme účinky bylinek a řešili s nimi zdravotní problémy. Bylinkářství se rozvíjelo společně s medicínou a úzce s ní souviselo. Až koncem 19. století se to celé pokazilo. Medicína dělala příliš velké pokroky a objevy. Bylinkářstí jí nestačilo, spadlo z lopaty. Najednou bylo podřadné.
Reklamy hlásí, že si máme při nachlazení běžet pro zázračný prášek, po kterém budeme moci fungovat, jako kdyby nás žádné bacily nepřepadly. Protože toho chceme stihnout co nejvíce a nejlépe nevynechat jediný den v práci, reklamu poslechneme, místo toho, abychom se zahrabali do postele a pili heřmánkový čaj. Pak potřebujeme více času na léčení, a tak těch zázračných pilulek spolykáme celou hromadu. Farmaceutický průmysl si mne ruce, přesně toho se snaží dosáhnout: Nemocných, kteří budou utrácet, aby se jim aspoň trochu ulevilo.
Co si myslí literatura
Před pár lety jsem četla dvě děsivé knížky. Zařikávač nemocí od Jana Hnízdila a Nespěchejte do rakve od Tomáše Kašpara. Obě mluví o tom, jak nezdravě žijeme, i když si myslíme, že pro sebe děláme to nejlepší. Celé to vyznívá tak, že farmacie a medicína z nás schválně dělá nemocné, aby vydělala co nejvíce peněz. A že lékaři se nás vlastně vůbec nesnaží léčit, naopak nás udržují ve špatném stavu, abychom byli nuceni užívat drahé léky. Knihy zároveň podávají návod na lepší životní styl, díky kterému nebudeme muset lékaře vyhledávat.Oba tituly mi nedaly spát. Tak černě, jak situaci popisují, to ale nevidím. Přijde mi to příliš vyhrocené. Věřím, že pití bylinných čajů a konzumace velkého množství ovoce a zeleniny mi mohou pomoci k pevnějšímu zdraví, ale že bych se začala spoléhat jen na ně a lékaře obcházela obloukem, to zase ne. Věřím, že zdravá strava, dostatečný spánek a vyhýbání se stresu mi pomůže předejít rakovině, ale nemyslím si, že kdybych ji už měla, měla bych místo chemoterapií zvolit ještě větší porce zeleniny. Věřím, že má na léčbu velký vliv psychika, ale zároveň si nemyslím, že mi k vyléčení pomůže pouhá víra v to, že budu zdravá.
Moje zkušenosti s bylinkami
V první řadě musím říct, že nejsem nějaký expert. Spíš totální lajk, který zná účinky pár bylin a obvykle raději slepě sáhne po hotové směsi, která slibuje určitou pomoc.V pubertě jsem léky považovala za zázrak. Ibalgin jsem zobala, kdykoliv mě něco zabolelo a po Coldrexu jsem sáhla při každém příznaku nachlazení, přestože mě rodiče nabádali k tomu, abych radši nechala pracovat imunitu. Postupně jsem to naštěstí přehodnotila. Prášky tohoto typu více méně neužívám. Když mě bolí hlava, dám si hořčík a bolest prodýchám. Při nachlazení se prolévám bylinnými čaji, obvykle střídám směs s čistým heřmánkem.
Na dobré trávení piju mátu, když jde o průjem, udělám si černý čaj. Když mi stoupá teplota, piju lípu a dělám si obklady. (Pokud by ale nechtěla klesat nebo stoupala výš než na cca 38 stupňů, sáhla bych určitě i po prášku. To už se mi ovšem nestalo hodně dlouho. S chřipkou jsem se setkala naposledy ještě jako gymplačka. Ťuk, ťuk.)
Nejlepší zkušenosti s bylinkami budete možná někdo považovat za příliš osobní, snad tento odstavec rozdýcháte. Zlobil mě nepravidelný cyklus a bolestivá menstruace. Hormony od gynekoložky jsem odmítla. Raději jsem se časem pustila do kontryhelového nebo ájurvédského čaje na menstruační cyklus (střídala jsem to podle chuti). A ejhle, problémy šly pryč!
Před porodem jsem kontryhel nasadila znovu a přidala k němu maliník, snad to k něčemu bude.
Kam za bylinkami?
Určitě ne do supermarketu k regákům s čaji za pár korun. Ideálně na zahradu nebo přírody, ale to není tak jednoduché. Já mívám v drtivé většině bylinky kupované. Nejvíc jsem jich asi vypila od Sonnentoru, protože je mají v obchodě, kam chodím pro kaše, luštěniny a tofu.
- Sonnentor, Grešík - na e-shopech nebo ve zdravé výživě
- Naše bylinky v Oxalis
- čaje z lékárny
- bylinkářské obchůdky
- farmařské trhy
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za každý napsaný komentář.