Moje čajové nádobí I: Béžová konvička za maturitu
Čajového nádobí mám hromadu. Ještě před pěti lety tomu tak ale nebylo! V květnu to bylo pět let, co jsem odmaturovala a co jsem dostala svou úplně první konvičku. Dnešní článek volně navazuje na článek Pár slov o čajových konvičkách. Dnes si povíme o béžové konvičce, v dalších týdnech přijde postupně na řadu další nádobí.
Jako maturantka jsem v lásce k čajům lítala až po uši. Doma jsem si je připravovala pomocí dvou hrnků a sítka, konvičky jsem obdivovala jen v čajovně. Některé jsem obdivovala víc než jiné. Třeba tu béžovou, kterou vidíte na fotce. Tu jsem obdivovala tak moc, že mi byla sympatická představa mít ji doma.
Touze po konvičce jisto jistě pomohlo, že moje čajová kamarádka jednu dostala od Ježíška. Kam se na takový dárek hrabal můj mp3 přehrávač! Poté, co jsem u kamarádky pila čaj připravený v nové konvičce, jsem měla jasno: Až odmaturuju, odměním se krásným dárkem! Prošla jsem pár čajových e-shopů, jen tak, pro dobrý pocit. Ve skutečnosti nebylo pochyb, že na nákup půjdu do čajovny.
Krátce před maturitou jsem se s nápadem pochlubila rodičům.
„Ty si kazíš překvapení!" řekla mi na to mamka. Ukázalo se, že mi konvičku za maturitu chtěla koupit ona! Chvilku jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych toho využila a nabyla rovnou dvě konvičky, nakonec jsem koupi nechala jen na mamce a sama sobě jsem objednala nový foťák. Vyšel mě sice šestkrát nebo sedmkrát dráž než konvička, ale bylo to skvělé rozhodnutí. Focení je od té doby mnohem lepší zážitek.
Jako maturantka jsem v lásce k čajům lítala až po uši. Doma jsem si je připravovala pomocí dvou hrnků a sítka, konvičky jsem obdivovala jen v čajovně. Některé jsem obdivovala víc než jiné. Třeba tu béžovou, kterou vidíte na fotce. Tu jsem obdivovala tak moc, že mi byla sympatická představa mít ji doma.
Touze po konvičce jisto jistě pomohlo, že moje čajová kamarádka jednu dostala od Ježíška. Kam se na takový dárek hrabal můj mp3 přehrávač! Poté, co jsem u kamarádky pila čaj připravený v nové konvičce, jsem měla jasno: Až odmaturuju, odměním se krásným dárkem! Prošla jsem pár čajových e-shopů, jen tak, pro dobrý pocit. Ve skutečnosti nebylo pochyb, že na nákup půjdu do čajovny.
Krátce před maturitou jsem se s nápadem pochlubila rodičům.
„Ty si kazíš překvapení!" řekla mi na to mamka. Ukázalo se, že mi konvičku za maturitu chtěla koupit ona! Chvilku jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych toho využila a nabyla rovnou dvě konvičky, nakonec jsem koupi nechala jen na mamce a sama sobě jsem objednala nový foťák. Vyšel mě sice šestkrát nebo sedmkrát dráž než konvička, ale bylo to skvělé rozhodnutí. Focení je od té doby mnohem lepší zážitek.
Foťák jsem měla doma ještě před svatým týdnem. Zabalila jsem ho, balíček dala na stůl a trpělivě čekala, až konečně bude po všem. Když jsem pak přijela z maturity domů, první, co jsem udělala, byl přirozeně útok na balíček. Konvička se ke mně dostala až o pár dní později. Vydaly jsme se s mamkou do čajovny. Myslela jsem si, že jen koupíme konvičku a půjdeme pryč. K mému velkému úžasu chtěla posedět. Do té doby tvrdila, že do čajovny nemůže, protože tam nedostane kávu. Vlastně to říká pořád.
Tašku s koničkou jsem nesla celá pyšná. Nic krásnějšího jsem si nedovedla představit.
Časem mi přestala vyhovovat, má totiž dost velký objem. Sama pro sebe v ní louhuju bylinné čaje, občas se v ní louhuje také černý, ale to spíše, když má být pro dva. Na ranní popíjení zelného čaje je nejlepší gaiwan. Přesto ji mám moc ráda. První láska přece nerezaví. :)
Kdysi jsem tohoto nádobí měla doma fakticky hodně. Dneska, hlavně teda po tom, co u nás otevřela pražírna zrnkové kávy Jihlava a já hodně přesedlala na kávu, tak jsem spíše kafař a konvičky zahálejí. Kromě toho to bylo taky o tom, že na tu přípravu jsem neměla zase tolik času.
OdpovědětVymazat