Čajování na cestách aneb Jak si vychutnat čaj na dovolené?

Kdo by nechtěl na dovolenou! Cestování však kromě radosti nese i nějaká úskalí. Třeba ve vychutnávání oblíbených nápojů. Zatímco pivař si dělá starosti, že v dovolenkové destinaci budou čepovat nechutné pivo, vášnivý čajař uvažuje, jak si bude připravovat čaje. Podělím se s vámi o své zkušenosti. Mám ráda čaj i výlety, takže už mám v tomto ohledu trochu praxi.

Malé upřesnění na začátek: Nebude řeč o přípravě čaje někde v terénu. Slíbené wayusy uvařené na plynovém vařiči jsem se nikdy nedočkala. Zkušenosti mám pouze s přípravou čaje na ubytování.

Na nádobí zapomeňte 

Sežeňte si nocleh tam, kde budete mít přístup do kuchyňky. Hotelový pokoj není pro přípravu čaje zrovna ideální prostředí, s trochou snahy to samozřejmě půjde i tam. Jen budete muset více napěchovat zavazadlo. Bude to chtít varnou konvici a pravděpodobně hrnky, neboť součástí běžné výbavy bývají jen obyčejné sklenky na vodu. Osobně jsem se do toho nepustila, hotely si obvykle nevybírám a navíc cestuju s co nejmenším zavazadlem. Rodiče si na dovolenou do Chorvatska koupili mini varnou konvici, aby si mohli vařit kávu. Je to celkem hloupý stroj, objem stačí na jediný hrnek a trvá dlouho, než voda dosáhne varu, ale asi je to lepší než drátem do oka.

Zapomeňte na cestování s vaším oblíbeným čajovým nádobím. Fakt, mohlo by přijít k úrazu. Byla jsem svědkem natlučené konvičky, k úrazu přišla pravděpodobně v autobuse. Naštěstí to nebyla moje konvička, takovou chybu bych si snad nikdy nepřestala vyčítat.

• Ze svého nádobí mám nejradši bílou konvičku s modrou krajinkou. Získat ji byla dřina, musela jsem si ji vybojovat. Příběh jsem popsala v článku Těžce dobývaná bílá konvička. 

Trváte-li na čajovém nádobí, cestujte s kousky tomu určenými, kterým vám případně nebude líto. Já si vystačím s pouhým sítkem. Dříve jsem tak dělala čaje běžně, teď už jen v "bojových podmínkách". Preferuju bambusové sítko, viz obrázek. Kovovým čajovým vajíčkům nefandím. 

Oxalis.cz, bambusová sítka 

Čaj v sáčku? 

Jako praktická volba na cesta se jeví porcovaný čaj. Stačí hodit sáček do hrnku, zalít ho vodou a ve správný čas vytáhnout. Na tuto variantu možná v čase dovolené přistoupí i ortodoxnější milovníci čaje. Chce to ale koupit dobrý čaj, krabička za dvacet korun není zrovna vyhovující. Které stojí za to? 

• Ahmad tea (chutná mi, ale slyšela jsem nějaké pochybnosti o pesticidech)
• Sonnentor (ten si stojí za nezávadností použitého materiálu na sáček) 

S dalšími čaji nemám zkušenost. Prohledala jsem FB skupinu Čaj - otevřená skupina pro lidi co mají rádi čaj a našla jsem pár dalších tipů: 

• Marks and Spencer 
• Ronnefeldt
• Harney & Sons

Porcované čaje vám nejsou po chuti? Přistupte na kompromis. Kupte si čajové filtry a vezměte je na dovolenou spolu s vaším oblíbeným sypaným čajem. Zkušenosti s nimi nemám, ale podle jiných čajomilů je to skvělá alternativa. A proč vlastně ne, snadným způsobem tak získate lahodný čaj.

Sáček z manutea.cz, 60 Kč za 20 ks

Moje čajové zážitky z cest 

Na závěr, k menšímu pobavení, se s vámi podělím o dva zážitky související s čajem a jeho přípravou.


Když se chce, jde to i v mikrovlnce 

Na výlet v Bernu jsme si objednali ubytování přes Airbnb. Popis sliboval vlastní koupelnu i kuchyňské vybavení. Očekávala jsem pár hrnků, příbor, možná nějaké talíře a varnou konvici. Hrnky, příbor i talíře tam byly v bohatém zastoupení. Našli jsme dokonce i kapslový kávovar a kapsle. Na poličce stála mikrovlnka. Vytouženou konvici jsme nikde nepotkali.

Gunpowder se dočkal pěkně barbarského zacházení. Vodu jsme ohřívali v mikrovlnce. Protože jsme zapomněli sítko a v pokoji jsme žádné nenašli, cedili jsme ho přes lžičky. Čajový obřad vskutku na úrovni! Ale co, byli jsme rádi, že si po celém dni chození a moknutí můžeme konečně odpočinout s oblíbeným nápojem.


Copak to pašuju? 

Čaj jsem neváhala vzít ani na výlet do Bruselu. Letěly jsme letadlem s nízkonákladovou společností. Povolené bylo pouze malé příruční zavazadlo. Na dva dny jsem toho naštěstí potřebovala jen málo, a tak zbylo dost místa na plechovku s čajem. Opět to byl onen cestovní gunpowder. Na sítko jsem si tentokrát vzpomněla!

Na letišti mě napadlo, že jsem čaj měla vzít raději do sáčku. Byla jsem nervózní, co mi na plechovku řekne bezpečnostní kontrola. Raději jsem ji spolu s telefonem, nabíječkami a drogerií vyložila na misku. Pak jsem čekala, jestli budou zkoumat její obsah. Nebudou jím sušené lístky podezřelé? A jak se asi budou tvářit, až jim řeknu, že se jedná o střelný prach?

Netvářili se nijak, protože plechovku neotevřeli. Ani v Praze, ani v Bruselu. Obě kontroly byly rychlé a bez komplikací. Až mi nakonec bylo líto, že nebylo žádné dobrodružství... 😅

...

Na dovolené to asi s pitím čaje nikdy nebude stejné jako doma. Vzdávat se ho úplně ale nemusíte. S trochou improvizace se dají řešit i náročné situace. Když se chce, všechno jde!