Prague Coffee tour vás provede voňavým světem kávy

Všem milovníkům kávy, kteří bydlí v Praze nebo to do ní nemají daleko, doporučuji Prague Coffee Tour. O co jde? O čtyři kávové programy, na kterých se nabažíte svého oblíbeného nápoje a dozvíte se něco nového. Sama jsem byla na Prague Coffee Tour 3. Dozvěděla jsme se, co všechno káva absolvuje, než se ze stromu dostane do hrnku. 

Z čeho si můžete vybrat? 

Prague Coffee Tour 1 je doslova kávové turné. Jde o organizovanou procházku Prahou po stopách dávných kaváren, které fungovaly koncem 19. a začátkem 20. století. Hodinová procházka končí v kavárně, kde se účastníci dozvědí něco o zpracování kávy a nakonec za odměnu nějakou ochutnají. 

Prague Coffee Tour 2 učí, jak s kávou zacházet, jak ji skladovat a jak postupovat při přípravě, aby vám ve výsledku co nejvíce chutnala. Nezdá se to, ale připravit lahodný šálek kávy je pořádné umění! 

Prague Coffee Tour 3 se zaměřuje především na pražení. Podrobnosti se dočtete níže. 

Prague Coffee Tour 4 se zabývá vším, co se týká espressa. Jakou vybrat kávu, jak ji mlít, jaký vybrat kávovar. Samozřejmě dojde i na ochutnávky, bez těch by to nešlo. 

Prague Coffee Tour 3 

Program nás provedl životem kávy od pěstování až po pražení. Na úvod jsme absolvovali přednášku. Spoustu věcí jsem věděla, přece jen by byla ostuda nic nevědět, když se považuju za kávomilku. Některé informace ale byly nové, takže to rozhodně nebyla ztráta času.

Nejzajímavější pro mne byla část o tom, jak se káva dostává do České Republiky, jakým způsobem probíhají objednávky apod. Dále mě zaujalo pojednání o kvalitě a především nekvalitě kávy. 

Kávu posuzují kvalifikovaní profíci. Bodují ji na škále 0-100 bodů, přičemž plný počet prý ještě žádná káva nedostala. Slečna přednášející říkala, že ochutnávala kávu s 94 body a že to byla paráda. Za kvalitní, výběrovou kávu se pokládá ta, která dostane více než osmdesát bodů. Káva, která má 60 - 80 bodů je taky fajn. Ta, která má pod šedesát, už moc kvalitní není. To jsou ty, které se prodávají v supermarketech. Ne že bych o nich měla valné mínění, ale věděli jste, že ze "špatných" zrn vyrábí i tolik opěvovaná Lavazza nebo Illy? 

Káva k nám přijíždí neupražená. Převážet již upraženou kávu by nedávalo smysl. Zelená má delší trvanlivost. Pražení je těžká alchymie. Pražič(ka) musí hlídat tolik věcí, až mi z toho přecházel zrak. (Aspoň vím, s čím nikdy nebudu podnikat.) 

Po přednášce následovala ukázka, jak pražení vypadá. A taky jak zní - jestli na rozdíl ode mne plánujete u pražičky pracovat, pořiďte si pořádné špunty do uší. 

Z počátku se nejednalo o nic oslňujícího. Zrna se točila v bubnu podobně jako špinavé prádlo. Po pár minutách praskat jako popcorn. Oblečení takové praskavé zvuky obyčejně nevydává. Opravdový zážitek přišel až po upražení. Káva se vysypala do chladicího koše. Tolik, tolik, tolik zrn! A ta vůně! 

Určitě jsem v tu chvíli vypadala zhruba takto: 😍

Následovala krátká pauza, během které pro nás přichystali cupping. Byl to trošku jiný cupping: neochutnávali jsme proto, abychom odhalili dobrou kávu, ale abychom se naučili odhalit špatně zpracovanou kávu. 

Jedna ze špatných mi připomínala rybí polévku. Bohužel si nepamatuju, co přesně s ní bylo špatné. Vím, že tam byla káva přepražená, málo pražená, čerstvě upražená (měla by se nechat pár dní "dojít"), káva ze špatných, vyřazených zrn nebo káva, která je upražená už hodně dlouho. 

Všechny zmiňované problémy opět připomněly, že je zpracování kávových zrn hodně náročná činnost. Poklona všem, kteří se tomu věnují. A také sláva jim. Jaký by byl svět bez kávy?